Dolní postranní řezák

Latinsky: DENS INCISIVUS LATERALIS INFERIOR

Základní charakteristika:

1. Je podobný dolnímu střednímu řezáku, ale ve srovnání s ním je trochu větší.
2. Korunka je úzká a plochá, tvarem se výrazně podobá dlátu.
3. Funkčně se dolní řezáky uplatňují společně s horními řezáky při odřezávání soust.
4. Obě zubní řady působí jako hrany nůžek.
5. Aproximální strany jsou si tak podobné, že můžeme jen velmi obtížně určit, na jakou stranu zubního oblouku můžeme dolní postranní řezák umístit.
6. Horní velký řezák je širší a delší než horní malý řezák, u dolních řezáků je tomu obráceně.
7. Kořen je trochu delší než kořen sousedního řezáku.
8. Průměrná délka tohoto zubu je 21 mm.

Labiální plocha

• labiální plochy dolních řezáků jsou v podélném směru jen málo vypouklé
• v příčném směru nacházíme konvexitu v blízkosti krčku
• obě aproximální obrysové linie probíhají stejně jako u dolního středního řezáku převážně rovně
• sbíhají se ke krčku pouze s tím rozdílem, že distální obrysová linie odstupuje od řezací hrany v ostřejším úhlu
• řezací hrana přechází v distální plochu lehkým zaoblením

Linguální plocha

• linguální plochy mají tvar úzkých trojúhelníků, jsou mírně vyduté a blíže ke krčku mají vyznačený hrbolek
• z hrbolku vycházejí (podobně jako u hor­ních řezáků) sklovinné valy, které oddělují linguální plochu od obou ploch aproximálních

Aproximální plocha

• meziální plocha je větší než plocha distální
• linguální obryso­vá linie aproximální plochy probíhá lehce esovitě